Ve středu 5. září zemřel den před svými 95. narozeninami válečný hrdina bojů od Kyjeva do Prahy plukovník Ivan Solovka.
Narodil se 6. září 1923 v obci Volové na Podkarpatské Rusi. Pocházel ze zcela nuzných poměrů, v rodině patřil k první generaci, která uměla číst a psát. Zásluhou českých učitelů působících na Podkarpatské Rusi byl vychován k československému vlastenectví. Ač nadaný, pro nedostatek finančních prostředků musel nastoupit ihned po ukončení školní docházky jako dělník na pile.
Po okupaci rodné země Maďarskem a po záboru východní části Polska Sovětským svazem na podzim roku 1939 se pod vlivem panslovanské sovětské propagandy jako šestnáctiletý hoch přidal ke skupině mnoha jiných a ilegálně překročil hranice do SSSR.
Za to byl uvězněn a místo slíbeného studia a boje za svobodu vlasti byl v roce 1940 odsouzen na tři roky do gulagu za špionáž. K výkonu trestu byl převezen do tábora Pěčora na severním Uralu při polárním kruhu, kde se stavěla železnice z Koblasu do Vorkuty k uhelným a zlatým dolům.
V únoru 1943 vstoupil v Buzuluku do tvořící se československé jednotky, se kterou u dělostřeleckých jednotek prošel všemi významnými boji o Kyjev, Duklu, Slovensko i Moravu.
Po válce žil v Olomouci.